إعدادات العرض
„Dobro jsou dobré mravy a hřích je to, co tíží tvoji hruď a nechceš, aby to lidé zjistili
„Dobro jsou dobré mravy a hřích je to, co tíží tvoji hruď a nechceš, aby to lidé zjistili
An-Nawwás Ibn Sim‘án (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Dobro jsou dobré mravy a hřích je to, co tíží tvoji hruď a nechceš, aby to lidé zjistili.” A Wábisa Ibn Ma‘bad (ať je s ním Bůh spokojen) řekl: Přišel jsem k Poslu Božímu (ať mu Bůh žehná a dá mír) a on řekl: „Přišel ses zeptat na dobro a hřích?” Řekl jsem: Ano. A on řekl: „Dobro je to, v čem je tvoje duše klidná a tvé srdce v tom cítí klid. A hřích je to, co co tíží tvoji hruď, i kdyby ti lidé říkali něco jiného (dávali fatwy)."
الترجمة
العربية Español አማርኛ English اردو Indonesia বাংলা Français Türkçe Русский Bosanski සිංහල हिन्दी 中文 فارسی Tiếng Việt Tagalog Kurdî Hausa Português മലയാളം తెలుగు Kiswahili தமிழ் ไทย Deutsch پښتو অসমীয়া Shqip Nederlands ગુજરાતી Кыргызча नेपाली Lietuvių دری Српски тоҷикӣ Kinyarwanda Magyar Moore Malagasy Oromoo ಕನ್ನಡ Wolof Azərbaycan O‘zbek Українська ქართული Македонски ភាសាខ្មែរ ਪੰਜਾਬੀ मराठी Kirundi Kurmancî Bahasa Melayu မြန်မာالشرح
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) mluvil o dobru a hříchu a řekl: Největším dobrem jsou dobré mravy. Vůči Bohu je to bohabojnost a vůči ostatním stvořením je to neškodit, nehněvat se, usmívat se, hezky mluvit, udržovat rodinná pouta, být hodný, milý, dobře se chovat a hezky se přátelit. A že dobro je to, v čem srdce a duše cítí klid. Zatímco hřích je to, co tíží duši z věcí, které jsou pochybné a není jim otevřená hruď a srdce o nich cítí pochybnost a strach, že by to mohl být hřích, a člověk si to nepřeje ukázat, protože je to pro nejlepší a dokonalé lidi ošklivé, protože člověk přirozeně chce, aby v něm ostatní viděli dobro, a pokud nechce, aby někdo znal jeho čin, znamená to, že tento čin je hřích a není v něm žádné dobro. A i kdyby ti lidé říkali něco jiného (fatwy), neřiď se tím, pokud o tom v duši cítíš pochyby, protože fatwa neodstraní pochybnost, pokud je tato pochybnost správná a ten, kdo ji dává nemá vědění. Pokud je ale fatwa založena na islámském důkazu, musí se jí ten, koho se týká, řídit, i kdyby v ní necítil klid.فوائد الحديث
Nabádání k dobrým mravům, protože dobré mravy patří mezi největší druhy dobra.
Pravda a faleš se nemohou věřícímu splést, naopak pozná pravdu podle světla, které má v srdci, a uteče od falše a bude ji odmítat.
Mezi znaky hříchu patří nepokoj v srdci a tíže a že si člověk nepřeje, aby to někdo zjistil.
As-Sindí řekl: Toto se týká věcí, o kterých jsou pochyby a lidé neví, zda jsou správné nebo ne, ale to, co je nařízené a není žádný důkaz, který ukazuje opak, to patří do dobra a stejně tak to, co je zakázané, je hřích a není třeba se v těchto věcech ptát srdce a cítit klid.
Tímto hadíthem jsou osloveni ti, kteří mají zdravou přirozenost, ne ti, kteří mají převrácená srdce, která neznají dobro a neodmítají zlo, kromě toho, co odpovídá jejich touhám.
At-Tíbí řekl: Říká se, že dobro v tomto hadíthu je vysvětlováno mnoha významy; na některých místech je vysvětleno jako to, v čem cítí duše i srdce klid, jindy je vysvětlováno jako víra, jindy jako to, co tě přibližuje k Bohu, a zde je vysvětlováno jako dobré mravy. A dobré mravy jsou vysvětlovány jako snášení ubližování, nehněvání se, usmívání se a laskavá řeč. A všechny tyto významy jsou si podobné.