إعدادات العرض
„Věru, že činy jsou posuzovány podle úmyslu a každému se dostane toho, co zamýšlel
„Věru, že činy jsou posuzovány podle úmyslu a každému se dostane toho, co zamýšlel
Vůdce věřících Abú Hafs ‘Umar Ibn Al-Chattáb (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl: „Slyšel jsem Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) říci: „Věru, že činy jsou posuzovány podle úmyslu a každému se dostane toho, co zamýšlel. Emigrace toho, kdo emigroval kvůli Bohu a Jeho Poslu, bude pro Boha a Jeho Posla, zatímco emigrace toho, kdo emigroval, kvůli pozemskému životu, aby ho získal, nebo kvůli ženě, aby se s ní oženil, bude pro to, co zamýšlel."
الترجمة
العربية Español አማርኛ English اردو Indonesia বাংলা Français Türkçe Русский Bosanski සිංහල हिन्दी 中文 فارسی Tiếng Việt Tagalog Kurdî Hausa Português മലയാളം తెలుగు Kiswahili தமிழ் မြန်မာ ไทย Deutsch پښتو অসমীয়া Shqip Nederlands ગુજરાતી Кыргызча नेपाली Lietuvių دری Српски тоҷикӣ Kinyarwanda Română Magyar Moore Malagasy Oromoo ಕನ್ನಡ Wolof Azərbaycan O‘zbek Українська ქართული Македонски ភាសាខ្មែរ Bambara ਪੰਜਾਬੀ मराठी Kirundi Kurmancî Bahasa Melayuالشرح
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) vysvětlil, že všechny činy jsou posuzovány podle úmyslu. Toto pravidlo je všeobecně platné pro všechny skutky a činy lidí. Tomu, kdo svým činem zamýšlí získat nějaký prospěch, se dostane pouze tohoto prospěchu, aniž by se mu dostalo odměny od Boha, zatímco tomu, kdo svým činem zamýšlí přiblížit se Bohu, se dostane odměny u Boha, i kdyby tento čin byl něco obyčejného jako jezení nebo pití. Poté Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) uvedl příklad vlivu úmyslu na činy a uvedl příklad toho, kdo emigroval kvůli svému Pánu, a proto je jeho emigrace přijata a dostane za ni odměnu, protože jeho úmysl byl čistý, ale ten, kdo emigroval kvůli pozemskému prospěchu, například financím, lepšímu postavení, manželství nebo obchodům, za to nedostane žádnou odměnu od Boha a bude mít pouze tento pozemský prospěch.فوائد الحديث
Nabádání k upřímným úmyslům, protože Bůh přijímá ze skutků pouze to, co bylo vykonáno jen pro Něj.
Pokud člověk koná činy, kterými se přibližuje k Bohu, ale jeho úmysl není konat je pro Boha, nebude za ně mít odměnu, dokud je nebude vykonávat pouze pro Boha.
Úmyslem se rozlišuje mezi různými druhy uctívání a také mezi tím, co je uctívání a co není.
