إعدادات العرض
„Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) říkal často tato slova: „Ty, který obracíš srdce, utvrď mé srdce ve Tvém náboženství.”
„Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) říkal často tato slova: „Ty, který obracíš srdce, utvrď mé srdce ve Tvém náboženství.”
Anas (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl: „Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) říkal často tato slova: „Ty, který obracíš srdce, utvrď mé srdce ve Tvém náboženství.” A řekl jsem: „Posle Boží, uvěřili jsme v tebe i v to, s čím jsi přišel, bojíš se o nás?" A on řekl: „Ano, věru, že srdce jsou mezi dvěma prsty z prstů Božích a obrací je, jak chce.”"
الترجمة
العربية বাংলা Bosanski English Español فارسی Français Bahasa Indonesia Русский Tagalog Türkçe اردو 中文 हिन्दी Tiếng Việt සිංහල ئۇيغۇرچە Kurdî Kiswahili Português አማርኛ অসমীয়া ગુજરાતી Nederlands नेपाली پښتو Hausa ไทย Svenska മലയാളം Кыргызча Română Oromoo తెలుగు Malagasy ಕನ್ನಡ Српски ქართული Moore Kinyarwanda Magyar Македонскиالشرح
Prosba (dua), kterou říkal Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) často byla, aby ho Bůh upevnil ve víře a dobrých skutcích a vzdálil ho od odchýlení a bloudění. A Anas Ibn Málik (ať je s ním Bůh spokojen) se divil, jak často Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) dělá toto dua, a Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) mu řekl, že srdce jsou mezi dvěma prsty z Božích prstů a On je obrací, jak chce. Srdce je místem víry a nevíry. V arabštině se nazývá qalb, což pochází od slova obracení, naklánění atd. A tomu, u koho si to přeje, Bůh nakloní srdce ke správnému vedení a upevní ho víře a tomu, u koho si to Bůh přeje, odvrátí srdce od správné cesty k odchýlení a k bloudění.فوائد الحديث
Pokora Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) vůči jeho Pánu a poníženost před Ním a vedení jeho obce k prosbě o toto.
Důležitost správného vedení a upevnění ve víře a že důležité bude to, čím člověk svůj život završí.
Člověk si nevystačí sám bez Božího upevnění ve víře ani po dobu mrknutí oka.
Nabádání k častému říkání této prosby po vzoru Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír).
Upevnění v islámu je obrovské požehnání, o které by měl člověk usilovat a děkovat za něj Bohu.