إعدادات العرض
„Pokud má člověk tyto čtyři vlastnosti, je úplným pokrytcem, a pokud má jednu z nich, má v sobě část pokrytectví, dokud ji nezmění: když mluví, lže, když uzavře smlouvu, zradí, když něco slíbí, nedodrží to, a když se hádá, sprostě nadává
„Pokud má člověk tyto čtyři vlastnosti, je úplným pokrytcem, a pokud má jednu z nich, má v sobě část pokrytectví, dokud ji nezmění: když mluví, lže, když uzavře smlouvu, zradí, když něco slíbí, nedodrží to, a když se hádá, sprostě nadává
‘Abdulláh Ibn ‘Amru (ať je s nimi Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Pokud má člověk tyto čtyři vlastnosti, je úplným pokrytcem, a pokud má jednu z nich, má v sobě část pokrytectví, dokud ji nezmění: když mluví, lže, když uzavře smlouvu, zradí, když něco slíbí, nedodrží to, a když se hádá, sprostě nadává."
الترجمة
العربية অসমীয়া Bahasa Indonesia Kiswahili አማርኛ Tagalog Tiếng Việt ગુજરાતી Nederlands සිංහල Hausa پښتو ไทย नेपाली اردو Кыргызча മലയാളം English Malagasy Svenska Română Kurdî Bosanski فارسی తెలుగు ქართული Moore Српски Magyar Português Македонски Русский Українськаالشرح
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) varoval před čtyřmi vlastnosti, které když se u muslima sejdou, stane se kvůli těmto vlastnostem velmi podobným pokrytcům. A to je u toho, u koho tyto vlastnosti převažují, zatímco ten, u koho se objeví vyjímečně, do toho není zahrnutý. A tyto vlastnosti jsou: První: pokud mluví, záměrně lže a jeho slova nejsou pravdivá. Druhá: pokud uzavře nějakou smlouvu, nedodrží ji a zradí svého druha. Třetí: pokud dá nějaký slib, poruší ho a nedodrží ho. Čtvrtá: pokud se hádá a pře s někým, je jeho hádka tvrdá a odchyluje se od pravdy a klame ve svých odpovědích a popírá je a říká špatné věci a lži. Pokrytectví je veřejné ukazování opaku toho, co je uvnitř. A tento význam je i v tom, kdo má výše uvedené vlastnosti. A jeho pokrytectví se týká práva toho, komu lže, komu slibuje, který mu něco svěřil a s kým se pře, a nemyslí se tím, že je pokrytec v islámu, který navenek ukazuje islám a uvnitř je nevěřícím. A kdo má pouze jednu z výše zmíněných vlastností, ten má jednu z vlastností pokrytectví, dokud jí nezanechá.فوائد الحديث
Ukázání některých znaků pokrytce jako postrašení a varování před upadnutím do nich.
Smyslem hadíthu je, že tyto vlastnosti jsou vlastnostmi pokrytců a ten, kdo je má, je podobný pokrytcům v těchto vlastnostech a má jejich mravy a neznamená to to, že by byl pokrytcem, který navenek ukazuje islám a skrývá nevíru. A říká se, že je tím myšlen ten, u kterého tyto vlastnosti převažují a jemu na tom nezáleží, takový člověk obvykle mívá i špatné přesvědčení a bývá hanebníkem.
Al-Ghazálí řekl: Základ víry je omezen na tyto tři: slovo, čin a úmysl. A upozornil na hanebnost slova lží, na hanebnost činu podvodem a na hanebnost úmyslu nedodržením slibu, protože nedodržení slibu není špatné, ledaže by při jeho uzavření zamýšlel ho porušit; pokud ho ale chtěl dodržet a pak se stalo něco, co tomu zabránilo, není v tom znak pokrytectví.
Pokrytectví jsou dva druhy: pokrytectví v přesvědčení, kdy ten, kdo takový je, je mimo víru, to je navenek ukazování islámu a skrývání nevíry. A skutkové pokrytectví, což je připodobňování se pokrytcům v jejich mravech, a takový člověk není mimo víru, ale je to jeden z velkých hříchů.
Ibn Hadžar řekl: Učenci se shodli na tom, že ten, kdo upřímně věří srdcem a jazykem a udělá tyto věci, se nestává nevěřícím a ani není pokrytcem, který by byl věčně v ohni.
An-Nawawí řekl: Část učenců řekla: Pokrytci se zde myslí ti, kteří byli za doby Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) a kteří mluvili o své víře, ale lhali, bylo jim dáno náboženství do ochrany, ale zklamali, dali slib ve věci náboženství, a porušili ho a sprostě mluvili ve svých hádkách.