Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že říkal: „Alláhu akbar" ve všech povinných i nepovinných modlitbách, v ramadánu i jiných měsících. A říkal: „Alláhu akbar," když se postavil, poté když šel do předklonu (rukú’). Poté řekl: „Sami' Alláhu liman hamidah," poté řekl: „Rabbaná wa lakal-hamd" předtím, než udělal sudžúd, poté řekl: „Alláhu akbar," když dělal sudžúd, poté řekl: „Alláhu akbar," když zvedl hlavu ze sudžúdu, poté řekl: „Alláhu akbar," když se zvedl do stoje po dvou raka'a. A tak to dělal v celé modlitbě, v každém raka'a, dokud neskončil modlitbu. A poté když odcházel, řekl: „Při Tom, v Jehož rukou je má duše, mám z vás nejblíže k tomu, aby moje modlitba byla podobná modlitbě Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír). Taková byla jeho modlitba, dokud neopustil tento svět."