„Není nákazy ani dobrých a špatných znamení (háma, safar) a před malomocným uteč, jako utíkáš před lvem.”

„Není nákazy ani dobrých a špatných znamení (háma, safar) a před malomocným uteč, jako utíkáš před lvem.”

Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Není nákazy ani dobrých a špatných znamení (háma, safar) a před malomocným uteč, jako utíkáš před lvem.”

[Správný(Sahíh)] [Je na něm shoda.(Al-Buchárí a Muslim)]

الشرح

Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) vysvětlil některé věci z doby nevědomosti, aby před nimi varoval a vysvětlil, že vše je v rukou Božích a že nic na světě se neděje bez Jeho rozkazu a určení. Tyto věci jsou: První: lidé v době nevědomosti si mysleli, že nemoc se přenáší sama o sobě, a tak Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) zakázal toto přesvědčení, že nemoc se přenáší z nemocného sama o sobě, protože Bůh je ten, kdo vládne světu, a On je ten, který sesílá nemoci a léčí je, a nic se neděje bez Jeho vůle a předurčení. Druhá: (ar. tajra) když lidé v době nevědomosti vyjeli na cestu nebo chtěli obchodovat, vypustili ptáka; pokud letěl vpravo, považovali to za dobré znamení, a když letěl vlevo, považovali to za špatné znamení a vrátili se. A Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) zakázal toto přesvědčení o ptácích a vysvětlil, že je špatné. Třetí: (háma) lidé v době nevědomosti říkali, že když si sova sedne na něčí dům, stane se jejich obyvatelům něco zlého a Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) zakázal toto přesvědčení. Čtvrtá: (safar) zakázal považovat měsíc safar za špatné znamení. Safar je druhým měsícem měsíčního kalendáře. A říká se, že je tím míněn červ žijící v břiše dobytka a lidí, o kterém si mysleli, že se přenáší více než svrab, a tak zakázal toto přesvědčení. Pátá: nařídil vzdálit se od nemocného malomocenstvím tak, jako se člověk vzdaluje od lva, a to proto, aby se člověk řídil příčinami, jak to nařídil Bůh, a tak dodržoval preventivní opatření a snažil se zachovat zdraví. Malomocenství je nemoc známá také jako lepra.

فوائد الحديث

Povinnost spolehnout se na Boha a zároveň se řídit příčinami, které jsou v islámu povolené.

Povinnost věřit v předurčení Boží a Jeho osud a že příčiny jsou v rukou Božích a jen Bůh jim dává nebo zabrání, aby vedly k následkům.

Zákaz a zrušení toho, co dělají někteří lidé, když považují za špatné znamení některé barvy, jako je černá nebo červená barva, nebo nějaká čísla, jména nebo postižené lidi atd.

V zákazu přibližování se k malomocnému a stejně tak k lidem s jinou infekční nemocí je řízení se příčinami, které Bůh vytvořil, aby obvykle vedly k následkům. Ale příčina sama o sobě nevede k následku - Bůh jí dal tuto moc a On jí může tuto moc vzít a pak k následku nevede. Anebo ji ponechá a vede k následku.

التصنيفات

Otázky týkající se doby nevědomosti(džáhilíja), Činy srdce