فوائد الحديث

Lidé se v islámu liší a islám se některými činy stává lepším.

Zanechání zbytečných věcí a zvědavosti v činech a slovech je důkazem dokonalého islámu člověka.

Nabádání k zabývání se tím, co se člověka týká v jeho víře a pozemském životě, a pokud k dobrému islámu člověka patří zanechání věcí, které se ho netýkají, patří k dobrému islámu zabývání se věcmi, které se ho týkají.

Ibn Qajjim (ať se nad ním Bůh smiluje) řekl: Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) shrnul všechnu zbožnost do jednoho výroku a řekl: „K dobrému islámu člověka patří nestarat se o to, co se ho netýká," a to zahrnuje nestarat se o to, co se ho netýká, ať to jsou slova, pohled, poslech, dotyk, chůze, přemýšlení a všechny ostatní zjevné i skryté věci, a tato slova jsou dostačující, co se týče zbožnosti.

Ibn Radžab řekl: Tento hadíth je jedním ze základů etikety.

Nabádání k hledání vědění, protože tím člověk pozná, co se ho týká a co ne.

Přikazování vhodného a zakazování zavrženíhodného a rada jsou věci, které se člověka týkají, protože je nařízeno, aby je vykonával.

Obecný význam tohoto hadíthu zahrnuje: vzdalování se od toho, co se člověka netýká z toho, co Bůh zakázal a co Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) zavrhl, a také toho, co člověk nepotřebuje z věcí týkajících se budoucího života, jako je podstata neviditelných věcí, podrobnosti podstaty stvoření a osudu, a patří tam také otázky a hledání odpovědí týkající se předpokládaných problémů, které nenastaly, pravděpodobně nenastanou nebo si ani nelze představit, že nastanou.