„Strýci, řekni: Není boha kromě Boha, slova, díky nimž se tě budu zastávat u Boha,”

„Strýci, řekni: Není boha kromě Boha, slova, díky nimž se tě budu zastávat u Boha,”

Sa'íd Ibn Al-Musajjib vyprávěl, že jeho otec řekl: „Když přicházela k Abú Tálibovi smrt, přišel k němu Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) a našel u něj Abú Džahla a ‘Abdulláha Ibn Abí Umajja Ibn Al-Mughíru a řekl: „Strýci, řekni: Není boha kromě Boha, slova, díky nimž se tě budu zastávat u Boha,” ale ‘Abdulláh Ibn Abí Umajja řekl: „Odmítáš náboženství ‘Abdu-l-Muttaliba?" A Posel Boží nepřestal navrhovat to, co řekl, a oni stále opakovali, co řekli, dokud Abú Tálib neřekl jako poslední slova: „Náboženství ‘Abdu-l-Muttaliba" a neodmítl říci: Není boha kromě Boha. A posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Při Bohu za tebe budu prosit o odpuštění, dokud mi to nebude zakázáno.” A Bůh seslal verše: {Nepřísluší prorokovi ani věřícím, aby prosili za odpuštění pro modloslužebníky} [Pokání: 113] A Bůh také seslal ohledně Abú Táliba a řekl Poslu Božímu (ať mu Bůh žehná a dá mír): {Nemůžeš vést ty, které bys rád vedl, avšak Bůh, ten vede, koho chce} [Příběh: 56]."

[Správný(Sahíh)] [Je na něm shoda.(Al-Buchárí a Muslim)]

الشرح

Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) přišel ke svému strýci Abú Tálibovi, když umíral, a řekl mu: Strýci, řekni není boha kromě Boha, slova, která ti dosvědčím před Bohem. Ale Abú Džahl a ‘Abdulláh Ibn Abí Umajja řekli: Abú Tálibe, chceš opustit náboženství svého otce ‘Abdu-l-Muttaliba, což bylo uctívání soch, a to mu neustále opakovali, dokud nebylo poslední, co řekl: V náboženství ‘Abdu-l-Muttaliba, náboženství přidružování a uctívání soch. A Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: Budu za tebe prosit o odpuštění, dokud mi to můj Pán nezakáže, a byla seslána Boží slova: {Nepřísluší prorokovi ani věřícím, aby prosili za odpuštění pro modloslužebníky, byť i to byli blízcí příbuzní, poté, co bylo jim jasně ukázáno, že stanou se obyvateli ohně.} [Pokání: 113] A o Abú Tálibovi byla seslána Boží slova: {Nemůžeš vést ty, které bys rád vedl, avšak Bůh, ten vede, koho chce. A On dobře zná ty, kdož správně jsou vedeni.} [Příběh: 56] Tj. nemůžeš uvést na správnou cestu toho, koho máš rád, můžeš pouze vyzývat k Bohu a Bůh je Ten, kdo uvede na správnou cestu toho, koho chce.

فوائد الحديث

Zákaz prosit o odpuštění za modloslužebníky, i kdyby byli příbuzní a dobře se chovali.

Napodobování otců a vůdců v tom, co je špatné, je chování lidí nevědomosti (džáhilíja).

Dokonalost milosrdenství Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) a jeho snaha o vyzývání lidí k Bohu a jejich uvedení na správnou cestu.

Odpověď tomu, kdo si myslí, že Abú Tálib byl muslimem.

Činy jsou počítány podle toho, co bylo poslední.

Chybnost domněnky, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) nebo někdo jiný může člověku prospět nebo uškodit.

Kdo řekne: „Není boha kromě Boha,” je si tím jistý a rozumí tomu, stává se muslimem.

Špatní přátelé a druhové přinášejí člověku zlo a škodu.

Slova: „není boha kromě Boha” znamenají opustit uctívání soch, svatých a zbožných a uctívat jen Boha. A ti, kdo přidružují k Bohu, znají tento význam.

Povolení navštívit nemocného, i když to není muslim, pokud existuje možnost, že by přestoupil k islámu.

Jestli člověk bude uveden na správnou cestu, je v rukou jediného Boha, který nemá společníka. Na Prorokovi (ať mu Bůh žehná a dá mír) bylo pouze, aby vyzýval k Bohu, poradil a předal poselství.

التصنيفات

Výklad Koránu, Výzva k Bohu