1- „Pokud má člověk rád svého bratra, ať mu řekne, že ho má rád.”

2- „Práv muslima vůči druhému muslimovi je pět: odpovědět mu na pozdrav, navštívit ho, když je nemocný, doprovodit jeho pohřeb, přijmout jeho pozvání a poprosit za něj Boha, když kýchne.”

3- „Víte, co je to pomluva?” Řekli: „Bůh a Jeho posel ví lépe." Řekl: „To, že říkáš o svém bratrovi něco, co by se mu nelíbilo.”

4- „Člověku není dovoleno, aby přerušil kontakt se svým bratrem na více než tři dny, kdy se potkávají a každý z nich se odvrací od toho druhého, a lepší z nich je ten, který jako první popřeje mír (pozdraví).”

5- že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) nikdy neodmítnul parfém

6- „Věru že Bůh je spokojen se služebníkem, který sní jídlo a poděkuje Mu za něj nebo se napije pití a poděkuje Mu za něj.”

7- Chlapče, řekni: „Ve jménu Boha," jez pravou rukou a jez jen to, co máš před sebou

8- „Pokud někdo z vás jí, ať jí pravou rukou, a pokud pije ať pije pomocí pravé ruky, věru, že satan jí levou rukou a pije pomocí levé ruky.”

9- „Neoblékejte si hedvábí ani brokát a nepijte ze zlatých a stříbrných nádob ani nejezte z takových talířů, tyto náleží jim v pozemském a nám v budoucím životě.”

10- „Kdo oblékne hedvábí v tomto světě, neoblékne ho ve světě budoucím.”

11- Nech je, oblékl jsem si je, když byly (nohy) čisté,

12- „Když někdo z vás dělá malou očistu (wudu), ať nasaje vodu do nosu a pak ji vypudí. A ten, kdo se po vykonání potřeby utírá, ať použije lichý počet utírání

13- „Ať se nikdo z vás nedotýká pravou rukou pohlavního údu při močení a ani se s ní neutírá po vykonání potřeby a ať nefouká do nádob.”

14- že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír), když kýchnul, si dal ruku - nebo oblečení - na ústa a ztlumil -nebo ztišil - tím zvuk kýchnutí

15- že jeden muž jedl u Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) levou rukou, a ten mu řekl: „Jez pravou,” ale on mu řekl: „Nemůžu.” Prorok mu řekl: „Nebudeš moct.”

16- „Ukaž mi nějaké skutky, které když udělám, vstoupím do ráje," a on mu odpověděl: „Uctívej Boha a nic k Němu nepřidružuj, dodržuj povinnou modlitbu, dávej povinnou almužnu a posti se v měsíci Ramadánu.”

17- „Ať pozdraví jezdec pěšího, pěší sedícího a menší počet větší.”

18- „Není nic těžšího na vahách věřícího v soudný den než dobré mravy, a věru, že Bůh nenávidí hanebného a sprostého.”

19- Věru, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) k nám přistoupil a my jsme řekli: „Posle Boží, už víme jak tě pozdravit, ale jak se za tebe máme modlit?

20- že jeden muž se zeptal Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír), jaký islám je nejlepší? A on odpověděl: „Nakrm jídlem a zdrav toho, koho znáš, i toho, koho neznáš.”

21- „Kdo přísahal a řekl ve své přísaze: Při Al-Lát, při Al-‘Uzzá, ať řekne: Není boha kromě Boha. A kdo řekne svému druhovi: Pojď hazardovat, ať dá almužnu.”

22- „Ať se muž nedívá na nahotu jiného muže a ať se žena nedívá na nahotu jiné ženy

23- „Muslim je ten, před jehož jazykem a rukou jsou muslimové v bezpečí. A muhádžir (emigrant) je ten, kdo zanechá toho, co mu Bůh zakázal.”

24- „Kdo čte Korán nahlas, je jako ten, kdo dává almužnu veřejně, a kdo čte Korán potichu, je jako ten, kdo dává almužnu tajně.”

25- „Když se Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) ukládal každý večer na lože, spojil dlaně, foukl do nich a přednášel do nich: {Rci: „On Bůh je jedinečný"} a {Rci: „Utíkám se v ochranu Pána záře jitřní"} a {Rci: „Utíkám se v ochranu Pána lidí"},

26- „Pokud má člověk tyto čtyři vlastnosti, je úplným pokrytcem, a pokud má jednu z nich, má v sobě část pokrytectví, dokud ji nezmění: když mluví, lže, když uzavře smlouvu, zradí, když něco slíbí, nedodrží to, a když se hádá, sprostě nadává

27- „Není věřícím, kdo nactiutrhá, proklíná, sprostě nadává a nehezky mluví