1- „Není muslima, který, když přijde čas povinné modlitby, se na ni co nejlépe očistí, dodrží její poklony a je soustředěný, aby mu za ni nebyly odpuštěny hříchy od minulé modlitby, pokud neudělá velký hřích, a tak to je celý život.”

2- „Završující (připomínání Boha), se kterými ten, kdo je říká - nebo dělá - na konci každé povinné modlitby, neprohraje: třiatřicetkrát subhánalláh, třiatřicetkrát alhamdulilláh a čtyřiatřicetkrát Alláhu akbar.”

3- „Kdo řekne, když slyší azán: Ašhadu an lá illáha illá lláhu wahdahu lá šaríka lah, wa ašhadu anna Muhammadan 'abduhu wa rasúluh. Radítu billáhi rabban wa bimuhammadin rasúlan wa bi-l-islámi dínan (Vyznávam, že není boha kromě Boha, který nemá žádného společníka, a že Muhammad je Jeho otrok a posel. Jsem spokojen s Bohem jako Pánem, Muhammadem jako poslem a islámem jako náboženstvím), tomu bude odpuštěn hřích.”

4- „Není nikoho z vás, aniž by s ním Bůh mluvil bez tlumočníka,

5- že jeden muž udělal malou očistu (wudu), ale zapomněl na noze umýt místo o velikosti nehtu a Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) si ho všimnul a řekl: „Vrať se a vylepši svoji očistu (wudu).” A on se vrátil a pak se šel modlit

6- „Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) dělal velkou očistu (ghusl) jednou sá'a až pěti hrstmi(vody) a malou očistu (wudu) jednou hrstí(vody)

7- „Není muslima, jenž udělá malou očistu co nejlepším způsobem a poté se pomodlí dvě rak'a plně na ně soustředěn srdcem a tváří, aniž by se mu dostalo ráje.”

8- „Šedý a žlutý výtok po úplném očištění jsme nepovažovali za nic

9- „Počkej po dobu, kdy jsi mívala menstruaci, a pak udělej velkou očistu (ghusl)

10- „Velká očista (ghusl) v pátek je povinná pro každého, kdo už měl noční poluci, a aby si vyčistil zuby a použil voňavku, pokud ji má.”

11- „Ať žena necestuje na vzdálenost větší než dva dny cesty, aniž by s ní byl její manžel nebo mahram

12- „Tomu, kdo řekne na konci každé modlitby třiatřicetkrát subhánalláh, třiatřicetkrát alhamdulilláh a třiatřicetkrát Alláhu akbar, to je devětadevadesátkrát, a pak řekne, aby dovršil sto: Lá iláha illa-l-láhu wahdahu lá šaríka lahu, lahu-l-mulku wa lahu-l-hamdu wa huwa ‘alá kulli šaj'in qadír," (Není boha kromě Boha, Jediného, který nemá společníka žádného, Jemu náleží vláda i chvála a On má moc nad každou věcí.) budou odpuštěny hříchy, i kdyby jich bylo jako mořské pěny.”

13- „Tomu, kdo přednese Verš trůnu na konci každé povinné modlitby, nebrání ve vstupu do ráje nic kromě smrti.”

14- „Pokud má někdo z vás ve své modlitbě pochyby a neví, kolik se modlil, zda tři nebo čtyři, ať odhodí pochyby a staví na tom, o čem si je jistý, a poté udělá před taslímem (slova: As-salámu alajkum… na konci modlitby) dvě sadždy

15- „Nejlepší řady mužů jsou první a nejhorší jsou poslední a nejlepší řady žen jsou poslední a nejhorší jsou první.”

16- „Věru, že tyto dvě modlitby jsou nejtěžší modlitby pro pokrytce a kdybyste věděli, co v nich je, přišli byste na ně, i kdyby to mělo být po kolenou

17- „Věru, že Bůh odpustil mé obci to, co si říká v duchu, dokud to neučiní nebo o tom nemluví.”

18- „Tři nejsou zodpovědní za své činy: spící, dokud se neprobudí, dítě, dokud nedosáhne pohlavní dospělosti, a blázen, dokud nenabyde rozumu.”

19- „ Vše, co způsobuje opilost, je víno (chamr) a vše, co způsobuje opilost, je zakázané. A ten, kdo pil víno a zemřel při tom, že pil, aniž se kál, nebude ho pít v budoucím životě.”

20- „Je šest typů činů a čtyři typy lidí: dva způsobující, stejné za stejné, dobrý skutek za deset dobrých skutků a dobrý skutek za sedmset dobrých skutků

21- „Bůh má rád, když se dodržují Jeho úlevy (ruchas), stejně jako má rád, když se dodržují Jeho pevně stanovené věci (‘azáim).”

22- „Pokud Bůh nějakému člověku určí, že zemře v nějaké zemi, učiní pro něj v té zemi něco potřebným.”

23- , jsem Damám Ibn Th'alaba, bratr Baní Sa'ad Ibn Bakr

24- „Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) dělal malou očistu (wudu) před každou modlitbou

25- „Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) dělal malou očistu jedenkrát, jedenkrát

26- „Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) dělal malou očistu dvakrát, dvakrát

27- „Pokud někdo z vás ucítí něco ve svém břiše a není si jistý, zda z něj něco uniklo nebo ne, ať neodchází z mešity, dokud neuslyší zvuk nebo neucítí zápach.”

28- „Právo vůči každému muslimovi je, aby se jeden z každých sedmi dní umyl (udělal ghusl), umyl si v něm hlavu a tělo.”

29- „Přišel jsem k Prorokovi (ať mu Bůh žehná a dá mír), abych přijal islám, a on mi nařídil, abych udělal velkou očistu vodou s cicimkem trnem Kristovým

30- „Pokud uslyšíte muezzina, říkejte, co říká on, a potom se za mě modlete

31- Tomu, kdo postaví mešitu pro Boha, Bůh v ráji postaví totéž

32- „Modlitba v této mé mešitě je lepší než tisíc modliteb v jiné mešitě kromě Posvátné mešity

33- „Pokud někdo z vás vstoupí do mešity, ať se pomodlí dvě raka'a před tím, než si sedne.”

34- „Pokud někdo z vás vstoupí do mešity, ať řekne: „Alláhumma iftah lí abwába rahmatik." (Bože, otevři mi brány Svého milosrdenství.) A když z ní odchází, ať řekne: „Alláhumma inní as’aluka min fadlika." (Bože, věru Tě prosím o Tvou přízeň.)

35- „Bilále, zavolej k modlitbě, ať se jí uklidníme.”

36- Lidé, učinil jsem to proto, abyste se mnou řídili a naučili se moji modlitbu.”

37- „Když se modlíte, srovnejte se do řad. Jeden z vás ať je imámem, vede vás a když řekne: „Alláhu akbar," řekněte: „Alláhu akbar

38- Při Tom, v Jehož rukou je má duše, mám z vás nejblíže k tomu, aby moje modlitba byla podobná modlitbě Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír). Taková byla jeho modlitba, dokud neopustil tento svět

39- „Nejhorší zloděj je ten, který krade svou modlitbu.” Řekl: „A jak může krást svou modlitbu?" Odpověděl: „Nedokončí její rukú' a sudžúd.”

40- „Když Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) narovnal záda z rukú' (a postavil se), řekl: „Sami' Alláhu liman hamidah,

41- Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) říkal na konci každé povinné modlitby

42- že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) říkal mezi sadždami: „Rabbi ghfir lí, Rabbi ghfir lí." (Pane, odpusť mi, Pane, odpusť mi.)

43- Toto je satan, kterému se říká Chinzab, když ho ucítíš, uteč se pod ochranu Boží a třikrát plivni vlevo

44- „Když syn Adama zemře, jeho skutky se přeruší, kromě tří: stále trvající almužna nebo vědění, ze kterého má užitek někdo po něm, nebo zbožné dítě, které za něj prosí Boha.”

45- „Posle Boží, Umm Sa'd zemřela, jaká almužna je nejlepší?" A on řekl: „Voda.” A vyprávěl, že vykopal studnu a řekl: „To je pro Umm S'ad

46- „Až přijde ramadán, udělej malou pouť (‘umra), protože malá pouť v něm se rovná velké pouti (hadždž).”

47- „Posle Boží, víme, že džihád je nejlepším dobrým skutkem, nemáme ho také vykonávat? A on řekl: “Ne, nejlepším džihádem je správně vykonaná (přijatá) velká pouť (hadždž).“

48- „Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) obětoval dva strakaté rohaté berany, podřízl je svojí rukou, vyslovil Boží jméno, řekl: Alláhu akbar, a (při tom) dal nohu na jejich krk u ramene

49- „Byl jsem s Prorokem (ať mu Bůh žehná a dá mír) a on přišel k místu, kde se vyhazuje odpad, a vymočil se vestoje,

50- „Věru, že tyto dvě jsou zakázané pro muže z mé obce a jsou dovoleny jejich ženám.”

51- „Věru, že Bůh a Jeho Posel zakázali prodej vína, zdechlin, prasete a soch (model).”

52- že když Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) odcházel po vykonání velké potřeby, řekl: „Ghufrának.”

53- zakázal z šelem všechny, co mají tesáky, a z ptáků všechny, co mají drápy

54- „Mezi dvěma azány je modlitba, mezi dvěma azány je modlitba." A potřetí řekl: „Pro toho, kdo chce.”

55- „Kdo proti nám pozvedl zbraně, ten k nám nepatří.”

56- „Cožpak vám Bůh nedal nic, z čeho byste dali almužnu? Věru, že za každý tasbíh je almužna, za každý takbír je almužna, za každý tahmíd je almužna, za každý tahlíl je almužna, za nařizování vhodného je almužna, za zakazování zavrženíhodného je almužna a za styk každého z vás se svou ženou je almužna.”